Jihočeský kraj pokračuje v optimalizaci počtu zaměstnanců krajského úřadu
„Pokud chceme začít dělat něco s úsporami v chodu státu, začněte každý na svém ministerstvu, ve svých úřadech a organizacích,“ vzkazuje Martin Kuba vládě.
Rada Jihočeského kraje schválila počty zaměstnanců krajského úřadu pro rok 2027. Kraj tak pokračuje v postupné optimalizaci personálního obsazení úřadu, kterou zahájil po nástupu současného vedení kraje.
„Pokračujeme v redukci, kterou jsme slíbili, když jsme přišli do vedení kraje. V roce 2021 byl počet kmenových a projektových zaměstnanců 542 a Jihočechům jsme slíbili, že budeme počty úředníků snižovat všude tam, kde to půjde. Jsem totiž přesvědčený, že stát má začít s šetřením a optimalizací především u sebe. Jsem rád, že jsme se tomu poctivě věnovali, a velkou zásluhu na tom má celý tým kolem ředitele úřadu Lukáše Glasera,“ říká hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.
„Optimalizaci jsme prováděli postupně v jednotlivých letech a další změny jsme připravili v roce 2026 s dopadem od roku 2027. Po jejich dokončení se dostáváme na počet 441 zaměstnanců, tedy zhruba o sto méně než v roce 2021. Jde přibližně o dvacetiprocentní snížení. Pokud tento rozdíl přepočteme na finanční dopady, představuje kumulovaná úspora od roku 2021 přibližně 200 milionů korun, které kraj nemusel vynaložit,“ uvádí ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje Lukáš Glaser.
Podle něj však nejde pouze o snižování počtu pracovních míst. „Na druhé straně je tento proces spojen s tím, že zaměstnanci, kteří na úřadu zůstávají, jsou lépe zaplaceni. Snažíme se, aby měli kvalitní pracovní podmínky a benefity a aby kraj byl dobrým zaměstnavatelem. Zároveň je ale logické, že od nich očekáváme odpovídající výkon,“ doplňuje Glaser.
Martin Kuba upozorňuje, že samotné snižování počtu úředníků není možné dělat mechanicky a musí jít ruku v ruce s rušením zbytečných agend, zjednodušováním administrativy a změnou způsobu, jakým stát své služby vykonává.
„Nejde jen o to říct, že chceme méně úředníků. Pokud chceme skutečně štíhlejší a výkonnější stát, musíme současně rušit zbytné agendy, zjednodušovat úřadování a využívat moderní technologie. Platí jednoduchá věc: čím méně zbytečné administrativy stát občanům, firmám i sám sobě vytvoří, tím méně lidí bude potřebovat k jejímu zpracování. Kraj ale může optimalizovat pouze to, co je v jeho kompetenci. O tom, které agendy stát zruší nebo zásadně zjednoduší, musí rozhodnout vláda a Parlament,“ říká Kuba.
„Dlouhodobě vidím problém v tom, jak se efektivita veřejné správy vzdaluje od efektivity soukromého sektoru, který je neustále vystaven tlaku konkurence. Pokud chceme štíhlý a výkonný stát, musíme umět dobře zaplatit schopné a výkonné zaměstnance, ale zároveň průběžně vyhodnocovat, kolik lidí stát skutečně potřebuje. Ve veřejné správě navíc stále chybí dostatečné nástroje pro měření efektivity a porovnávání výkonnosti jednotlivých úřadů a agend. Bez jejich zavedení se budeme posouvat jen obtížně,“ doplňuje Martin Kuba.
Podle něj není redukce počtu úředníků sama o sobě řešením vysokých deficitů veřejných financí. „Je jasné, že státní rozpočet je zatížen vysokými systémovými výdaji a že samotné snížení počtu úředníků deficit nevyřeší. Pokud ale po lidech chceme, aby věřili, že stát s jejich penězi hospodaří efektivně, musí veřejná správa začít sama u sebe. Proto říkám členům vlády: pokud chcete hledat úspory v chodu státu, začněte každý na svém ministerstvu, ve svých úřadech a organizacích. My jsme se o totéž snažili na kraji,“ uzavírá Kuba.