Pendleři to budou mít těžší se dostat do práce

Vláda kvůli epidemii koronaviru opět zpřísnila podmínky pro zajíždění za hranice za prací. Pokud chtějí takzvaní pendleři od čtvrtka nadále pracovat v Německu a Rakousku, mají si tam zajistit podle dnešního rozhodnutí kabinetu ubytování.

Vláda to doporučuje na tři týdny. Po návratu budou pendleři muset počítat se čtrnáctidenní karanténou, řekl po jednání vlády ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Pendleři na Slovensku a v Polsku si ubytování nebudou muset hledat. Režim na hranicích tam zůstane stejný, epidemie tam není tak silná, doplnil později Hamáček. Poznamenal současně, že na Slovensku a v Polsku také pracuje mnohem méně Čechů.

O režimu pro přeshraniční pracovníky vláda jednala i se zástupci Rakouska a Německa. Na jednu stranu vláda podle Hamáčka chce pendlerům umožnit pracovat v zahraničí. Na druhé straně je třeba respektovat, že je to poslední kanál, kudy se může nemoc se zahraničí šířit, uvedl Hamáček. Kabinet tak podle něj dal pracovníkům na výběr jako určitý kompromis. Pokud nechtějí skončit, musejí si nalézt za hranicemi ubytování. Při přechodu hranic budou pendleři registrováni.

„Budeme přesně vědět, kdo přesně bude přecházet, kdo půjde do karantény. Policie to bude velmi přísně kontrolovat,“ uvedl Hamáček.

Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat z loňského září dojíždělo každý den za prací do zahraničí téměř 60.000 českých občanů. Do Německa dojíždělo denně přes 37.000 Čechů, do Rakouska přes 12.000 Čechů, na Slovensko dojíždí pracovat jen asi 2300 Čechů a nejmenší zájem je o práci v Polsku.

Při vyhlášení zákazu volného pohybu přes hranice ČR vláda povolila pendlerům vyjíždět do zahraničí nejdále sto kilometrů. O několik dnů později 18. března rozhodla, že pendleři musí při návratu z práce do Česka projít kontrolou příznaků infekčních onemocnění. Následoval požadavek každodenní kontroly na hranici, kde dostávali razítka do takzvané knížky zahraničního pracovníka. Důvodem k zavedení tohoto opatření byl velký výskyt falešných potvrzení, které si někteří sehnali a jezdili tak například do Německa, aniž tam oficiálně pracovali.

K zastavení výjezdů zahraničních pracovníků vyzval vládu krizový štáb Plzeňského kraje. Podobně se ke každodennímu přejíždění hranic lidí do práce postavily například i Jihočeský a Karlovarský kraj.

Opatření měla podle Hamáčka pendlerům připomínat, že po návratu mají omezit své sociální kontakty. „Utahovali jsme to den ze dne a toto je výsledek,“ uvedl Hamáček s tím, že vláda apelovala na zaměstnavatele pendlerů, aby jim pomohli s ubytováním.

Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská uvedla, že zhruba polovina ze 30 nakažených Jihočechů jsou právě pendleři, a proto požádala vládu, aby hranice uzavřela i pro ně (dosud měli výjimku). „Tito zaměstnanci, kteří dojíždí z ciziny, mohou ohrožovat lidi na obou stranách hranic. Navíc oni sami se nám ozývají s tím, že mají obavy o své zdraví a byli by rádi, kdyby toto opatření bylo přijato centrálně. Poslala jsem vládě dopis, aby tuto situaci řešili,“ uvedla Stráská.

Později ale Petr Soukup z kancléře hejtmanky upřesnil, že v případě zmiňované poloviny nakažených se nejedná ve všech případech o pendlery, ale také o příslušníky jejich rodin. Pendlerů, kteří se možná (nikoliv jistě) nakazili v zahraničí, mohou být jednotky. Zda ale někteří ze zbytku nakažených nepřišli k nákaze kvůli tomu, že se setkali s někým, kdo přijel z Prahy, Středočeského kraje či jiných českých regionů, případně tam necestoval sám, už statistika neuvádí. Čistě statisticky se ale jihočeský pendler mnohem snadněji nakazí virem na pražských Hradčanech než na náměstí v Gmündu či Freistadtu.

Přesto jsou pendleři často terčem kritiky za to, že právě oni představují zbytečné riziko pro přenos nákazy do českých pohraničních obcí. Podporu pro návrh na uzavření hranic i pro pendlery získala hejtmanka například od starostů v Dolním Dvořišti a Kaplici, kde se lidé obávají, že právě tito zaměstnanci mohou virus přivézt i k nim. Podle současných statistických čísel o výskytu nákazy jsou ale pendleři, pracující v Rakousku hned u českých hranic, mnohem menším rizikem než například chalupáři z Prahy. Stejně jako všichni, kteří dojíždějí do hlavního města za prací či na úřady. Statistika se ale může samozřejmě rychle změnit.