PRAHA — Motoru se na ledě nejmodernější haly v České republice nedaří. V O2 areně v rámci sedmého kola Tipsport extraligy padl 2:4. Jihočeská skvadra se z vítězství v české metropoli radovala naposledy v lednu 2022 (5:1), u čehož byl i Roman Vráblík, jenž v nejvyšší soutěži nosí už šestou sezonu dres s „M“. Porážka s Pražany ho vzhledem k průběhu mrzí. Co říká na debutujícícho spoluhráče Václava Nedorosta? Jak se 37letý zadák udržuje v kondici a jak se mu trénuje pod novým koučem Róbertem Petrovickým?

Romane, jaký byl zápas v O2 areně vašima očima?

Těžký. Sparta některé z posledních zápasů prohrála, bylo vidět, že chce vyhrát. Měla velký tlak. Říkali jsme si, že se na ni musíme připravit. Neměli jsme to rozehrané vůbec špatně.

K dispozici jste měli velké množství přesilovek. Vzhledem k jejich průběhu, nebyly pro vás trochu za „trest“?

Nepovedly se nám. Mohli jsme si pomoct jinak, třeba při hře pět na pět. Utkání jsme mohli zvrátit na naši stranu. Škoda.

Sparta má tým s vynikajícími hráči, naposledy jste v O2 areně zvítězili v lednu 2022 (5:1). Proč se to od té doby nepodařilo?

Sparta má obrovsky kvalitní kádr. Čímž nemyslím, že my ho kvalitní nemáme, ale bohužel se nám to dnes nepodařilo, a to jsme byli blízko.

Váš parťák z obrany Jan Štencel boduje (2+4 za 7 zápasů). Zasloužil by si pozvánku do reprezentace?

Od té doby, co spolu hrajeme, musím říct, že Štenclík je pro mě jeden z nejšikovnějších kluků. Pořád to potvrzuje. Nemohu si na nic stěžovat. Najde mě kdekoliv. Za jeho nominaci bych byl rád, moc bych mu to přál.

Debut si odbyl Václav Nedorost, kterému se dařilo už v přípravě.

Je mladý kluk, který je výborný. Bylo to vidět v přípravných zápasech. Byli jsem ve Švýcarsku, kde slušně obstál. Nebojí se hrát, je šikovný na puku. Dokázal, že extraligu může hrát.

Milan Klouček má velmi dobrou formu, ale po první třetině se bohužel zranil a střídal se s Janem Strmeněm.

Mrzí, když se zraní gólman, ale je super, že oba jsou tak vyrovnaní, že jeden za druhého může zaskočit.

Už potřetí v sezoně jste vyfasovali trest za příliš mnoho hráčů na ledě. Proč tomu tak je?

Úplná katastrofa, stalo se nám to znovu. Nevím, jak bych to okomentoval. Asi se všichni tak těší na led, že na něj skočí dřív. Mám za to, že v jednom dalším utkání jsme hráli taky v šesti, ale rozhodčí si toho naštěstí nevšimli.

Po prvních sedmi duelech se už dají hodnotit jisté věci. Jak vám vyhovuje styl trénování hlavního kouče Róberta Petrovického?

Doufejme, že jdeme správnou cestou, což si myslím, že se děje. Všichni chceme vyhrávat. Když zapracujeme na detailech, které musíme vypilovat, bude se nám dařit.

Vy osobně prý denně pilně trénujete, ať už ve fitku nebo venku.

Pár let dozadu mě začalo bavit běhání, trénování. Ne že bych předtím netrénoval, ale manželka je sportovní typ. Cvičíme spolu ve dvou, odreagujeme se, odpočineme si od všeho. V takových letech se člověk musí držet v kondici. Jsem toho názoru, že musím makat dvakrát víc než ostatní, protože hokej jde stále dopředu. Člověk si musí takto přidávat, aby si ještě zahrál. Člověka to nabíjí. Ve fitku máme partu, která je parádní.

S jakou partou?

Chodím do fitka, kde pracuje manželka a vede tam intervalové tréninky s partou lidí mimo tým. Přes léto to ale mají těžší, protože se podřizují mně, abych byl připravený na sezonu. Když mě vidí, že jdu cvičit, už ví, co je čeká. (úsměv)

Přidáváte si tréninkové dávky?

Úplně ne, ale manželka se mi snaží věnovat. Předtím to i kvůli dětem bylo náročnější. Teď už mají spoustu kroužků. Pět šest let dozadu jsme se tomu začali více věnovat. Každý den něco děláme a zvykl jsem si na to. Když mě něco bolí, jdu to vyběhat. Máme zvyk, že i na Silvestra si ťukneme šampaňským a jdeme se proběhnout.

Pociťujete tedy hokejové stáří?

Musím říct, že ne.

Takže za to mohou přísné tréninky.

Je to tak. Na druhou stranu, mám výborného parťáka, který mi vše na ledě usnadňuje (Jan Štencel). Jak jsem mezi těmi mladými kluky, připadám si tak na 28 let.

Každé léto jste prý trénoval střelbu na hokejbalovém hřišti. Platí to stále?

Ano. Během sezony se věnuju více tomu běhání. Jakmile je ale chvilka volného času, chci i tímto pomoct synovi.

Nepamatuju si, že byste někdy chyběl kvůli nějakému zranění.

Je to také díky naší výborné fyzioterapeutce, která mě dá vždy do kupy.

Vytýká vám manželka některé věci jako fitness trenérka?

Na hokeji ne, ale někteří lidé, kteří cvičí s námi, se někdy diví, jak mě tam zpucuje. (smích)

Zdroj: HC Motor Č.B.